Westerny já moc nemusím – výjimka je jen westernovej díl Návratu do budoucnosti s Calvinem Kleinem a Wild Wild West s panem Láskou. Ty jsou šmrncnutý scifíčkem. A to miluju. Ale obecně western není můj oblíbenej žánr. Nicméně nám teď o svátcích docházely nápady na vejletění a Boskovice byly téměr po cestě z Krkonoš do Brna. A tak když jsme se jeden den rozhodovali, co dál dělat – Boskovice byly jasná volba! (Ano, Jehlavanka.)
Když jsem byla mladší smrádě, zbožňovala jsem festivaly. Milovala jsem to nekonečné poflakování a tří-denní neustálou nálož hoodně hlasité hudby. Někdy v mých 18ti letech nastal zlom – už se mi nechtělo celý dny čekat na dvě kapely, které jsem chtěla slyšet a popravdě ani to spaní pod stanem není mojí oblíbenou činností (když tam celou noc řve muzika, padají na vás ožralové a nikdy nevíte, kdo si splete stan). A tak mě začaly zajímat jednodenní akce, jako je Aerodrome, kde hraje 4-5 kapel v jeden den a většina se mi trefí do vkusu (což není tak jednoduchý). Ale letos RfP vyšel na svátky, chtěli jsme s boyfriendem navštívit zas po nějaké době moje rodiče a měli jsme to do Hradce kousek – tak jsme si řekli, že ten jeden den prubneme.
