• Vejletíme – moře pizzy v Bari

    Bari_2017-2

    Už delší dobu jsme si pohrávaly s kamarádkou Luckou s myšlenkou, že bychom si dopřály takovou tu typickou holčičí dovolenou. Žádná velká turistika, jen moře vody a moře jídla. Možná i moře vína. A konečně jsme se k tomu dokopaly a zorganizovaly prodloužený víkend v jižní Itálii. (Přeci jenom italská kuchyně je jedna z mých nejoblíbenějších – pizzu bych mohla snad každej den! Takže jsme oblast nemohly vybrat líp.) Odpočívat, ležet, opalovačky (i když nemáme ani jedna žádný pigment a vypadáme jak z Finska), jíst a spát. A opravdu to byla pecka!Číst dál

  • ​ Boskovický western

    boskovice

    Westerny já moc nemusím – výjimka je jen westernovej díl Návratu do budoucnosti s Calvinem Kleinem a Wild Wild West s panem Láskou. Ty jsou šmrncnutý scifíčkem. A to miluju. Ale obecně western není můj oblíbenej žánr. Nicméně nám teď o svátcích docházely nápady na vejletění a Boskovice byly téměr po cestě z Krkonoš do Brna. A tak když jsme se jeden den rozhodovali, co dál dělat – Boskovice byly jasná volba! (Ano, Jehlavanka.)

    Číst dál

  • Rock for People 2017

    Když jsem byla mladší smrádě, zbožňovala jsem festivaly. Milovala jsem to nekonečné poflakování a tří-denní neustálou nálož hoodně hlasité hudby. Někdy v mých 18ti letech nastal zlom – už se mi nechtělo celý dny čekat na dvě kapely, které jsem chtěla slyšet a popravdě ani to spaní pod stanem není mojí oblíbenou činností (když tam celou noc řve muzika, padají na vás ožralové a nikdy nevíte, kdo si splete stan). A tak mě začaly zajímat jednodenní akce, jako je Aerodrome, kde hraje 4-5 kapel v jeden den a většina se mi trefí do vkusu (což není tak jednoduchý). Ale letos RfP vyšel na svátky, chtěli jsme s boyfriendem navštívit zas po nějaké době moje rodiče a měli jsme to do Hradce kousek – tak jsme si řekli, že ten jeden den prubneme.

    Číst dál

  • Vejletíme -​ Poprvé v Paříži

    paris

    Paříži se přezdívá město světel a má být snad nejromantičtějším místem v Evropě. Nikdy jsem nebyla romantická duše a tak popravdě ani Paříž nebyla vysněná destinace, kam se jednou podívat. Ale asi jak stárnu, tak měknu… To už nezapřu. Hlavně pár mých šedých vlasů mě prozrazuje. V dubnu jsem byla vyslána na pracovní cestu právě do města zamilovaných a tak jsem zlanařila svého milovaného a podnikli jsme i nějakou tu turistiku po tom opěvovaném městě.

    Číst dál

  • ​ Human Jerky aneb Body Exhibition Prague 2017

    Čas od času dostávám kulturně-vzdělávací choutky – no vlastně celkem často. Ráda chodím po kulturních akcích a výstavách, marketech, okukuju umělecká díla a jiné speciální a někdy i nedefinovatelné výtvory, kterým ani z drobku nerozumím a ráda je komentuju. Ostatně možná se ve mě prostě nezapře trošku toho „čecháčství“, jednou za čas se ze mě stane takový malý a otravný rozumbrada. Vím, že Body Exhibition není nic nového, už jsem tuto akci jednou prošvihla. (Asi se organizátoři netrefili do mé kulturní periody.) Ale tentokrát jsme se s výstavou sesynchronizovali a řekla jsem si, že o ty „živé jerky“ nemůžu přijít.

    Číst dál

  • Skvěle padnoucí džíny = nejtěžší úkol na světě

    Perfektně padnoucí džíny jsou prej naprosto bez debat nutností v každém šatníku. Všude, na internetu nebo v časopisech, o tom najdete milion článků. Jak jsou důležité, jak je kombinovat, ale ještě víc o tom, jak vybrat ty perfektní. Jak si vybrat džíny? Jaké džíny se hodí k Vaší postavě? Osm pravidel pro výběr džínů a bla bla bla.. Má to ale svoje opodstatnění – je to porod! Takže logicky se snažím tomuto procesu co nejvíce vyhejbat. Jednou za čas však i já pocítím, že ty dvoje džíny, které nosím, už mají své hvězdné časy za sebou a že ve zbylých dvaceti ve skříni mi to prostě nesluší – z nějakého neznámého důvodu mě dělají širší, kratší, křivějši a klikatější. (Obecně je tak nějak všechno špatně.)

    Já tyhle chytrý články o džínách občas přečtu – to nemůžu říct – ale je to trochu bullshit. Já nechci nosit zvonáče, i když dle mého průzkumu zdrojů zužují a prodlužují nohy a jsou vhodné pro prdelaté jedince. Já nesnáším zvonáče. A nechci mít všechny džíny černý, protože zeštíhlují. A pokud bych se tedy rozhodla pro skinny, tak určitě jedině s podpatky, na kterých ale neumím chodit a moje sbírka bot se víceméně skládá z třiceti párů tenisek. Takhle složitě nikdy neuvažuju. A jak nechodím na tu džínovou výpravu do Mordoru často, zapomenu, o jak strastiplnou cestu jde a kolikrát se i do těch krámů na nákupy těšim. To nadšení pak velmi VELMI rychle opadá. Ráno tedy na nákupy vycházím s jednoduchou myšlenkou, že si koupím hezký džíny. (Pokud vycházím s přesnější představou, stejně ji během první hodiny párkrát změním.)

    Číst dál

  • Jedna Blockers měla narozeniny

    Pro každého jsou narozeniny něčím jiným, znám kamarádky, pro které to je spíše stres, že už jsou opět o rok starší a za žádných okolností je nehodlají slavit. Já narozeniny zbožňuju. Není to kvůli dárkům, ale prostě je to takový můj den… Člověk se ten den jen tak něčím nerozčílí, vše bere nějak s přehledem a užívá si (prozatím), že je opět o rok starší…A ty letošní nebyly výjimkou!

    Číst dál

  • První focení, první útrapy.

    Blockers

    Nejtěžší část rozjezdu projektu je nejenom samotné psaní a dokopání se do práce. (Což se ukázalo také velmi náročným, když si musíte vydělávat na jídlo klasickým způsobem nešťastných smrtelníků a na psaní už nezbývá tolik času.) Řítíme se do toho ve dvou a tak jsme spolu chtěly nějakou tu hezkou fotku. Ale jak jsme již zjistily, vyfotit se spolu tak, abychom obě dvě vypadaly na fotkách ucházejícně je velmi těžkej úkol. Velmi těžkej.Číst dál