Perfektně padnoucí džíny jsou prej naprosto bez debat nutností v každém šatníku. Všude, na internetu nebo v časopisech, o tom najdete milion článků. Jak jsou důležité, jak je kombinovat, ale ještě víc o tom, jak vybrat ty perfektní. Jak si vybrat džíny? Jaké džíny se hodí k Vaší postavě? Osm pravidel pro výběr džínů a bla bla bla.. Má to ale svoje opodstatnění – je to porod! Takže logicky se snažím tomuto procesu co nejvíce vyhejbat. Jednou za čas však i já pocítím, že ty dvoje džíny, které nosím, už mají své hvězdné časy za sebou a že ve zbylých dvaceti ve skříni mi to prostě nesluší – z nějakého neznámého důvodu mě dělají širší, kratší, křivějši a klikatější. (Obecně je tak nějak všechno špatně.)
Já tyhle chytrý články o džínách občas přečtu – to nemůžu říct – ale je to trochu bullshit. Já nechci nosit zvonáče, i když dle mého průzkumu zdrojů zužují a prodlužují nohy a jsou vhodné pro prdelaté jedince. Já nesnáším zvonáče. A nechci mít všechny džíny černý, protože zeštíhlují. A pokud bych se tedy rozhodla pro skinny, tak určitě jedině s podpatky, na kterých ale neumím chodit a moje sbírka bot se víceméně skládá z třiceti párů tenisek. Takhle složitě nikdy neuvažuju. A jak nechodím na tu džínovou výpravu do Mordoru často, zapomenu, o jak strastiplnou cestu jde a kolikrát se i do těch krámů na nákupy těšim. To nadšení pak velmi VELMI rychle opadá. Ráno tedy na nákupy vycházím s jednoduchou myšlenkou, že si koupím hezký džíny. (Pokud vycházím s přesnější představou, stejně ji během první hodiny párkrát změním.)
Obecně nejenom výběr, ale předevsím zkušební proces, je něco ohavného. Pokud si chcete vyzkoušet džíny, musíte si sundat těch deset vrstev zimního oblečení a zout boty. Co nejrychleji se vysoukáte z těch svých skinnů, které teda dle průzkumu stejně nelichotí vaší postavě, a soukáte se do „potenciálních nových oblíbenců“. Po nasoukání následuje rychlé ale často výstižné ohodnocení, většinou negativní, a zase se soukáte z nich ven. Jenže se musíte nasoukat zpět do těch svých, obout se a nandat si opět těch deset vrstev zimního oblečení. Člověk se kolikrát i zapotí (to jako fakt!). Logicky se snažíte tento proces zoptimalizovat – naberete si více potenciálních oblíbenců najednou, když už se teda budete převlíkat. To však ale většinou vede k tomu, že se soukáte do něčeho, co vlastně ani nechcete a jen se více vystresujete a opotíte.
Během první hodiny klesá entusiasmus a začíná vás štvát to neustálé zouvání a obouvání se. Mění se představa o tom, co hledáte a trošku klesáte s požadavky. Během druhé hodiny vás už přechází celkově dobrá nálada, cesta k Mordoru se vám zdá stále vzdálenější a jediný požadavek je, vypadat v některých „To by šlo.“ Třetí fáze je už konečná. Nálada pod bodem absolutního mrazu, na nikoho nemluvíte, chce se vám brečet z pohledu na vás v ostrém světle zkuśebních kabinek a plánujete roční detox a fitness plán. Po vyzkoušení třiceti džínsů během dvou až tří hodin máte počet kalhot v košíku stále nula. Smutné. Nakonec jedny popadnete a rozhodnete se na vztahu s novým potenciálním oblíbencem zapracovat, i když to nebyla láska na první pohled. Hop nebo trop – buď se stane oblíbencem a nebo putuje mezi ostatní odpadlíky do skříně.
A tak jsem nakonec vybrala. Celkem mi sedí. Jsou pohodlný. Stali se z nás kamarádi. A tak detox a fitness plán je opět odložen na neurčito…
