Vánoce na sněhu nebyly, ale i tak byly kouzelný! Co u vás? Já je prostě miluju. Stromku jsme se zbavili až minulej víkend. (Byl statečnej, ještě 14 dní by určitě vydržel. Měl u nás perfektní péči…) Ale ten sníh nám tak trochu chyběl a tak jsme kývli s přítelošem na nabídku vyrazit po Vánocích na hory. A tak jsme se 27. sbalili, oprášili dřívka a vyrazili. A teprve s kupou sněhu jsme se dostali do té pravé vánoční nálady! Jako v pohádce!
Přituhuje, přituhuje a nastává to nejlepší období roku – zima! Jsem ultra milovník Vánoc a chystám se na ně už od začátku listopadu. Než ale prosinec s tím už ne moc typickým bílým popraškem dorazil k nám, stihli jsme sbalit narychlo všech pět švestek a užít si ještě jeden poslední vejlet před koncem roku – tentokrát jsme nastartovali fáro a vyrazili do Německa, Leipzig volal. Proč zrovna tam a jaké to bylo? Čtěte dál.
Podzim je krásný období. Člověk může natáhnout svojí oblíbenou mikinu, bundu a čepici a jet se kochat barvami. A my to milujeme, když je barevno. Využíváme každé volné minuty a slunečních paprsků – aspoň nevykydnem u Xboxu – a vyrážíme ven. Vždycky se sebereme alespoň na pár hodin a vyrazíme ideálně někam z města. Pár týdnů zpátky jsme vymýšleli, kam vyrazit. Někam blízko Prahy, abychom to zas nepřeháněli. Nějakou vyhlídku. A tak jako online lidé jsme sedli a vygooglili Albertovy skály. Houby nesbíráme, tak sbíráme zážitky a vyhlížíme zimu.
Prodloužených víkendů je vždy potřeba využívat. Málokdy si necháme ujít příležitost vyjet kousek za hranice. A prodlouženej víkend o den, nebo i o dva, jsou na to ideál. Rakousko jsme si v poslední době opravdu zamilovali – líbí se nám kombinace krásné přírody a místní architektury. Ale i kombo jezer a hor, kdy můžeme vzít kola a jezdit hodiny po cyklostezkách anebo celý den hikovat a fotit, je perfektní. A tak jsme na konci září (S vyhlídkou nejspíše mé poslední dovolené v tomto roce… Fňuk.) vyrazili už podruhé do Rakouska. A zase to bylo úžasný!
Číst dál
Když nevíme kam vyrazit, vymejšlíme něco blízko. Hledáme blízká a neznámá místa, kam lze vyjet na prodlouženej víkend, nepotkáme tam moc Čechů a nevyjde to úplně draze. My jsme přírodní živli – rádi couráme hodiny venku, jezdíme na kolech, vylejzáme na vyhlídky a brouzdáme se lesem. Vejletíme za fotkou. Máme rádi venkov – však oba jsme z vesnice – a vracíme se ke kořenům. A tak nějak nám z toho vyšlo Rakousko… A rozhodně to byla nejlepší volba!
Číst dál
V poslední době nás s přítelošem začalo bavit focení. Baví nás příroda, ale i zajímavá industriální místa. Jsme fotografové amatéři, co to dělají pro radost. Pěkne se u focení vyvenčíme, projdeme se na čerstvém vzduchu (Já miluju už od mala bezcílné hodinové courání venku.) a pokocháme se nově objevenými zakoutími. Ale i nám občas dochází inspirace a tak člověk zkouší různě Googlit – co fotit v Praze? Nejlepší místa k focení? Většinou se ale dočtete takový ty profláklý fleky – Karlův most, Petřín, Vyšehrad a tak dále a tak dále. (Když chcete fotit v Praze, neznamená to, že nutně jenom Prahu…) Co se ale týče focení v městě, my radši ty rozbořeniny…
Číst dál
Už delší dobu jsme si pohrávaly s kamarádkou Luckou s myšlenkou, že bychom si dopřály takovou tu typickou holčičí dovolenou. Žádná velká turistika, jen moře vody a moře jídla. Možná i moře vína. A konečně jsme se k tomu dokopaly a zorganizovaly prodloužený víkend v jižní Itálii. (Přeci jenom italská kuchyně je jedna z mých nejoblíbenějších – pizzu bych mohla snad každej den! Takže jsme oblast nemohly vybrat líp.) Odpočívat, ležet, opalovačky (i když nemáme ani jedna žádný pigment a vypadáme jak z Finska), jíst a spát. A opravdu to byla pecka!Číst dál
Westerny já moc nemusím – výjimka je jen westernovej díl Návratu do budoucnosti s Calvinem Kleinem a Wild Wild West s panem Láskou. Ty jsou šmrncnutý scifíčkem. A to miluju. Ale obecně western není můj oblíbenej žánr. Nicméně nám teď o svátcích docházely nápady na vejletění a Boskovice byly téměr po cestě z Krkonoš do Brna. A tak když jsme se jeden den rozhodovali, co dál dělat – Boskovice byly jasná volba! (Ano, Jehlavanka.)
