Prodloužených víkendů je vždy potřeba využívat. Málokdy si necháme ujít příležitost vyjet kousek za hranice. A prodlouženej víkend o den, nebo i o dva, jsou na to ideál. Rakousko jsme si v poslední době opravdu zamilovali – líbí se nám kombinace krásné přírody a místní architektury. Ale i kombo jezer a hor, kdy můžeme vzít kola a jezdit hodiny po cyklostezkách anebo celý den hikovat a fotit, je perfektní. A tak jsme na konci září (S vyhlídkou nejspíše mé poslední dovolené v tomto roce… Fňuk.) vyrazili už podruhé do Rakouska. A zase to bylo úžasný!
Celej výlet začal tím, že jsme si vybrali náhodně jezero. Tentokrát Traunsee, česky Travenské jezero, které leží 80 km východně od Salzburgu. My jsme to z Brna měli cca 350 km, 4 hodinky jízdy. Ubytování jsme opět našli přes portál Booking.com a tentokrát v malé vesničce Ebensee poblíž jezera. Nebylo čas ztrácet čas a tak jsme hned první den po příjezdu vyrazili rovnou objevovat krásy tamějšího kraje. Vyjeli jsme do městečka Gmunden, ležícího na severním cípu jezera a dorazili nahoru na Gmundernberg okouknout vyhlídku. A měli jsme štěstí, rozhled byl úžasnej!
K večeru jsme toho vejletění (I po té dlouhé cestě po nekonečně dálnici.) neměli dost a tak jsme se prošli okolo jezera. Traunsee je opravdu krásné a čisté. Leží mezi skalnatým masivem Traunstein a vápencovým pohořím Hollengebirge. Ty panoramata nejdou ani popsat slovy. Došli jsme podél jezera až do vesničky Traunkirchen, kde mají nádherný kostelík postavený v roce 1753 a echt romantická místa na sedánky a focení s labutěmi. Doporučujeme!
Další den jsme hned z rána sedli na lanovku, která nás vyvezla na horu Grunberg, kde jsme si udělali kratší hike. Vyrazili jsme na základě doporučení naší hostitelky cestičkou k ukrytému jezeru Laudachsee. Je to asi hodinka cesty po hezké lesní cestě, dostupná i kočárky (Nevím, jestli je to relevantní informace pro těch pár, co to tu čtou. Nicméně pro nějaké těhulky může bejt přínosná.) Opět nám vyšlo počásko a tak jsme se kochali a kochali a kochali. Jezero se dá na pohodu obejít, je to cesta tak na 20 minutek. Určitě doporučujeme, protože z jedné strany jezera se můžete kochat horami. Z druhé strany se vám pak jezero otevře a vidíte i nějakou oblohu. Nějaký střípky z fotošůtinku níže. (Je to oblíbené místo mezi turisty, takže na samotě u lesa to úplně není. Plusem ale je, že tam je hospůdka, kde se můžete osvěžit.)
Trošku jsme si odfrkli a hned večer jsme ještě vyrazili do 50 km vzdáleného Hallstattu. Společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou, ve které se Hallstatt nachází, patří ke Světovému dědictví UNESCO. A určitě stojí za to minimálně jednou tohle městečko navštívit! Určitě vám taky učaruje, má své kouzlo. Vesnici vlastně tvoří jedna ulice, kolem které jsou domky nacpaný vedle sebe. Některé domy dokonce stojí i na kůlech v jezeře, jiné zase ve skále. Je to tam všecko tak nahňácané a úplně jiné než všude jinde. A možná proto je to tak super. Tak kouzelný. Nad všemi baráčky čouhá kostel, který je znovu postavený v roce 1520 a jeho věž je dokonce z původní verze z roku 1320. Ale jinak je to tu jak v Krumlově. Číňani na každém kroku. (AZ kvíz koutek: Víte, že Číňani si nechali vybudovat přesnou kopii městečka v roce 2012 u nich?)
Městečko Gmunden má krásné středověké centrum a je vstupní branou do Solné komory. Zajímavý je gotický farní kostel, jež byl zbarokizován, a je znám hlavně pro nádherný vyřezaný hlavní oltář. Zase perfektní místečko pro romantické duše.
Cestou domů jsme se ještě zajeli mrknout na Attersee, protože jsme těch jezer pořád neměli dost. (I když všechna vypadají skoro stejně.) Počasí nám tentokrát ale už nepřálo a tak jsme se cejtili jak v Silent Hill. (Zahaleni v mlze a nebylo vidět ani živáčka. Až na jednoho pána na paddleboardu.) Takže kochání neproběhlo, ale i tak jsme něco cvakli.
Celej vejlet nás vyšel téměř na pár kaček a opravdu tyhle vyjížďky stojej za to! Takže doporučuju a já do Novýho roku utírám nos a budu doma.