Už delší dobu jsme si pohrávaly s kamarádkou Luckou s myšlenkou, že bychom si dopřály takovou tu typickou holčičí dovolenou. Žádná velká turistika, jen moře vody a moře jídla. Možná i moře vína. A konečně jsme se k tomu dokopaly a zorganizovaly prodloužený víkend v jižní Itálii. (Přeci jenom italská kuchyně je jedna z mých nejoblíbenějších – pizzu bych mohla snad každej den! Takže jsme oblast nemohly vybrat líp.) Odpočívat, ležet, opalovačky (i když nemáme ani jedna žádný pigment a vypadáme jak z Finska), jíst a spát. A opravdu to byla pecka!
Chtěly jsme to pojat trošku lowcostově, aby nám zbylo dost prašulí na to dobrý jídlo a víno. Koukaly jsme po levných letenkách a sehnaly jsme v akci letenky do Bari v jižní Itálii. Bari je přístavní město, hlavní město regionu Apulie a leží na pobřeží Jaderského moře. Žije zde okolo 400 tisíc obyvatel, ale domluvit se anglicky je fakt kumšt. (Nejednou mi dokonce číšník vrazil svůj mobil s Translatorem do ruky, ať mu to napíšu a on si to přeloží.) Nicméně to město má své kouzlo a je to ta pravá Itálie – kde řidiči nedodržují předpisy, takže i když jdete po přechodu na zelenou, auta mají přednost. Dalším pravidlem je – kdo neumí italsky – má smůlu. Na pořádek si taky úplně nepotrpí a každá ulice byla do posledního místa zaskládaná auty – takže to nemělo moc atmosféru. Nicméně když se dostanete do historického centra, tam je to krásný. Dalším bodem je, že siesta je nejdůležitější částí dne. Siesta trvá cca od dvou do sedmi, restaurace otvírají kolem osmé hodiny nejdříve. Takže jednou se nám kroutily už prsty na nohou hlady, než nám otevřely nějakou restauračku. Ale čekání se vyplácí, opravdu pravá italská kuchyně je božská. Turistů se tu obecně moc nevyskytuje, potkaly jsme nějaké polské rodinky, jinak ani jednoho turistického živáčka. A věčně na nás někdo pokřikoval něco v italštině. Doteď netušíme co…
Co byste v Bari jednoznačně neměli vynechat? Určitě krásnou pevnost Castello Normanno-Svevo postavenou na byzantských základech, datovaná od 12. století, baziliku Basilica di San Nicola (My jsme tam potkaly zrovna krásnou svatbu.) ve starém historickém centru, krásnou promenádu Lungomare e Murat, přes kterou jsme každý den chodily v žabkách snad 3 km k moři (Ano opravdu to byl lowcost se vším všudy a nebydlely jsme u pláže. Nicméně jsme aspoň vychodily to jídlo a víno.). Určitě je povinností navštívit i náměstíčko Piazza del Ferrarese plné restaurací a barů. Pizza vychází kolem 5-7 EUR a litrový džbánek vína také, pozor – Aperol Spritz jedna sklenka vychází cca na 6 EUR. Takže jsme zůstávaly většinou u vína. Samozřejmě doporučuji nevynechat ani italskou zmrzlinu, tou bych se taky ujedla k smrti.
Jeden den jsme si udělaly vejlet vlakem do blízkého města Monopoli, které jsme si naprosto zamilovaly! Krásné, čisté měštečko s kouzelnýma romantickýma uličkama. Mají tam nádherný hrad v přístavu, který si můžete projít a nádherné útesy, kde se dá koupat. Tam bych se hned vrátila. V tomto městečku umí místní i perfektně anglicky, jsou milí a přátelští. Byly jsme z městečka opravdu unešené. Doporučujemeee!!!
PS: Pro albínky jako jsme my, je to na jihu, takže tam bude teplo. Bude tam tepleji, než budete čekat. Celou dobu jsme měly 37-40 stupňů. Takže vedro. Vedro takový, že z vás tečou čůrky potu a to jenom stojíte. Nemusíte se vůbec hejbat. Takže když si koupíte na půl opalovací krém s faktorem 30, je to pořád málo na to, abyste se přes poledne válely na pláži. A nepomůžete si tím, že na poledne vlezete na lehátko do vody a budete se ošplouchávat, abyste přežily. Takže jsme se spálily. Já už při první cestě na pláž, dřív než jsem tam vůbec došla… Ale počasí dokonalé, bez mráčku. A spálené nárty nás straší do teď. A dokonce i my holky, co nerady ukazujeme nohy, jsme musely odhodit dlouhý nohavice a prostě tu sukni vzít.
