Když nevíme kam vyrazit, vymejšlíme něco blízko. Hledáme blízká a neznámá místa, kam lze vyjet na prodlouženej víkend, nepotkáme tam moc Čechů a nevyjde to úplně draze. My jsme přírodní živli – rádi couráme hodiny venku, jezdíme na kolech, vylejzáme na vyhlídky a brouzdáme se lesem. Vejletíme za fotkou. Máme rádi venkov – však oba jsme z vesnice – a vracíme se ke kořenům. A tak nějak nám z toho vyšlo Rakousko… A rozhodně to byla nejlepší volba!
Téměř většina našich cest začíná výběrem země – pak už jen otevřeme Booking.com a jedeme, kde mají volné ubytování za slušnou cenu, mrkneme, co v tý oblasti jde dělat a vyrazíme. Příteloš je v Rakousku dost zběhlej, zná to tam. Přeci jenom brněnská vesnička je blízko hranic a tak to tam má procestováno. Já jsem stále rakušáckej amatér, ale tu přírodu tam jsem si opravdu zamilovala! Tentokrát padl výběr na krásné čisté jezero Achensee, největší jezero Tyrolska. Je zasazené mezi pohoří Karwendel a Rofan, 9 km dlouhé a 133 m hluboké. Kolem se vyskytuje hned několik obcí, my jsme našli krásné ubytování v úplně novém penzionu v městečku Maurach, Do městečka Achenkirch a Pertisau vedou cyklostesky a jste tam na kole za pár minut. Tato lokalita je pecka, pokud máte rádi hory, chodíte na hiky, chcete se občas vyvalit u vody, ale hledáte i nějakej ten sport. Nádherná příroda! A milion cyklostezek.
Achensee je krásné a čisté jezero, které nabízí spoustu aktivit – šlapadla, paddle boardy, koupání atd. My se rozhodli na základě doporučení na TripAdvisoru projít stezku okolo jezera. Stezka měla být dlouhá 8,5 km – údajně. My ale ušli asi 20 km (a tam se opravdu není kam ztratit!). Každopádně to bylo úžasný, počasí nám vyšlo a ty panorámata tam jsou neuvěřitelná! Místy musí člověk dávat větší pozor, protože cestičky jsou úzké a celkem vysoko nad vodou a nebylo by těžké zahučit dolů. (Celkem jsem se zapotila.) Cestou jdete jak po skaliskách, tak v lesích, ale narazíte i na malé kamenité plážičky, kde se dá koupat. My ale otužilci moc nejsme, tak jsme se jen pokochali a šli dál. Asi v půlce stezky je hospoda, kde jsme dobili energii jedním germknodelem a pokračovali v naší cestě. Došli jsme až do města Achenkirch, kde jsme nasedli na výlotní loď a nechali se po těch 20km svézt zpátky k nám do Maurach. Vychází to asi 10eur na osobu. A za to to stálo!
Další den jsme vyrazili na cyklostezku – bohužel jste v horách a tak většina stezek vede většinu času do kopce. A jsou to mega kopce. Pak mi už docvaklo, proč většina rezidentů jezdila na elektrokole – i mlaďoši. Nicméně přítel je cyklista a k něčemu jako elektrokola bychom se nesnížili (i když jsem si několik kilometrů přála, aby se mi na kole objevil motorek a odvezl mě nahoru.) Po návratu jsem okamžitě vytuhla. Večer jsme si chtěli udělat ještě výšlap na vrch Rofan (je mega vysoko!) a jak nás všecko bolelo z těch kopců, vzali jsme lanovku. A nestydím se za to! Nahoře mají i „rogalo“ Airrofan, kde můžete letět rychlostí 80km/hod. Doporučujeme pro milovníky adrenalinu. Nám stačilo kochání 🙂 A bylo nádherně, posuďte sami.
Na Rofanu je spousta stezek na hiking. Když byste to chtěli projít vše, strávíte jenom tři dny tam nahoře. Proto tam mají i penzion pro návštěvníky – možná se dá i stanovat. Jediná nevýhoda byla zvýšená koncentrace Čechů… Ale ani to nám nezkazilo užíváníčko. Nás tohle místo nadchlo! Zamilovali jsme si to tam, opravdu. A tak nás za tejden čeká jiná zastávka v Rakousku. Stay tuned!
